Zavřete oči a představte si velké písmeno “X”
Hurrrrá! Právě propojujete své mozkové hemisféry.
Tento univerzální cvik je vhodný pro děti od předškolního věku až po dospělé.
Funguje vždy, když se cítíte zablokování. Nadšení se potom drží od počátku až do konce. Mozek je stimulován k vyšším výkonům a vrátí chuť do práce 🙂
Ale zpátky k tématu… Jak na to, aby se děti rády učily.
Je třeba si uvědomit, že úspěchu dosáhnete, když dítě podporujete v úspěchu. v tom, co mu jde a nenutíte ho překročit hranice jeho možností.
Proces učení je založen na úspěchu = chválit, oceňovat, podávat zpětnou vazbu a všímat si pokroků.
Je lepší používat takové výrazy, které vyvolají pozitivní myšlenky, které posilují, protože se tím předchází vypnutí mozku.
V momentě, kdy se dítě snaží a nejde to, nebo se již přestalo snažit, protože je rozrušené neúspěchem, pak se z rodičů mnohdy stávají naštvaní nebo otrávení, panovační či trestající zlobři. Myslí to dobře, ale jednají drsně. Jistě mi dáte za pravdu, že pod takovým tlakem se prostě učit nedá. Rodič volá po splnění úkolů a dítě za každou cenu nechce? Znáte to? Odsouvání domácích úkolů až na poslední chvíli… Nervozita rodiče stoupá, otupělost vnímání dítěte také. Čím větší tlak, tím větší protitlak… Téměř jakoby pak dítě neslyšelo, co po něm rodič chce. A splnit rozkaz, znamená největší otravu na světě 🙂 Co s tím?
Je dobré, když děti nemusí vypracovávat své domácí úkoly ihned po skončení školy. Lezení, skákání, křik, to vše uvolňuje ventilovat nahromaděnou energii. Skvělými uvolňovacími aktivitami jsou sport a umění. Před tím, než se dítě po skončení školy tedy vrhne znovu do učení, je dobré nechat ho se uvolnit.
Velmi pomáhá, když dítěti dovolíte dělat chyby a nesnažíte se ho korigovat za každou cenu. Odmítání nedostatků a netolerance k chybám nedostatky a chyby totiž posiluje. Vniká totiž strach z toho udělat chybu, stres z nespokojenosti rodiče, řevu nebo výčitek. Pod vlivem stresu a strachu mozek přestává fungovat naplno a veškerá pozornost se zaměřuje na obhájení sebe sama a potvrzení toho, že dítě není tak špatné, jak ho rodič vidí. A také vzniká odpor k rodiči, který tlačí na výkon nebo na výsledek.
Přirozené všem je, že jsou dobří v tom, co dělají rádi 🙂 Proto se vyplatí podporovat děti v tom, co jim přirozeně jde nebo směr, který si sami zvolily.
Mezi námi – nedokážu si představit, že by existoval někdo, kdo by mne donutil studovat třeba statistiku nebo finanční matematiku. Raději nežít, než se zabývat něčím, co mě nezajímá, mám k tomu odpor a vím, že by mne to nikdy nebavilo…
Takhle to asi s určitým odvětvím vnímáme všichni. Někdo nesnáší malování, jiný matematiku, někomu dělá problém čeština. Je mnohem lepší věnovat více pozornosti a následně vynikat v tom, co nás baví a co nám jde, než chtít samé jedničky ze všech předmětů.
Ale co s tím, když určité předměty dítě absolvovat musí?
Na základní škole musíme absolvovat základy všeho a je jasné, že motivovat dítě k učení je někdy velmi těžké. Klíčem ke správné motivaci je komunikace. Proto si hodně se svým školákem povídejte a určitě přijdete na to, jak mu učení zpříjemnit a naučit ho, že učení nemusí být nutně jen mučení, ale může to být i zábava.
Čtěte dítěti, dělejte s ním domácí úkoly, ptejte se ho na to, co se ve škole naučilo.
Nepřikládejte známkám příliš důležitosti. Známka má být pouze orientačním ukazatelem toho, jak dítě zvládá zadané úkoly a také má poukázat na případné nedostatky, které je třeba odstranit. Počítejte také s tím, že jinak známkuje frustrovaný učitel a a jinak dobře naladěný učitel…
Pozor, aby vaše snaha motivovat dítě nebyla přehnaná. Stanovte si společně reálné cíle, jenž odpovídají schopnostem dítěte, a vysvětlete mu, co od něj očekáváte. Pokud budete mít nerealistická očekávání, povede to pouze k opakovaným selhání dítěte, což se může negativně podepsat na jeho sebevědomí.
Vždy se snažte vyzdvihnout to, co už umí, chvalte ho a svojí pozornost zaměřte na jeho silné stránky, které rozvíjejte nejvíce.
Podporujte dítě v tom, co ho baví, oceňujte jeho úspěchy a pomáhejte mu překonávat obtíže v tom, co mu zas až tak nejde.
Ukažte svému potomkovi, že se na vás může vždy spolehnout, a to i tehdy, když zrovna nebude mít svůj den a nebude se mu ve škole dařit.
Odměnou vám bude spokojené a usměvavé dítě, které bude věřit, že to s ním myslíte dobře.