V minulém článku Jak na to, aby se dětí rády učily? jsme se zabývali základními prvky motivace dětí k učení. Dnes v tom budeme pokračovat a nejenže prohloubíme své znalosti, ale pevně věřím, že se dozvíte nové informace, které se učení týkají.
Je jasné, že máte mnoho práce. Pravděpodobně jste zaměstnaní, máte domov, o který se musíte starat, mnoho času věnujete péči o tělo – zajistit jídlo, sport, komunikaci s lidmi, relaxaci… To všechno zabere spoustu času.
Aby se vše stíhalo je fajn, když si mezitím, co děti dělají domácí úkoly stihnete něco zařídit nebo udělat. Jenže…
Jenže když jsem dítě a dělat něco, co se mi fakt dělat nechce a ještě k tomu sám, je ta největší otrava a nuda a je to zkrátka nejhůř! Proto…
Proto je dobré učit se s dítětem a nenechat to jen na něm. To znamená učit se a nechtít dělat něco jiného. Zájem o učení dítěte se vzbudí především vaším zájmem.
Znáte ale případ, kdy řeknete: “Broučku, pojď si zopakovat slovíčka.” A
slyšíte: “A prooč? Mně se nechce… mně to nebaví… až za chvíli…”
Tyto nebo jiné podobné věty asi zná většina z nás. Děti jsou znechucené a nemají tu správnou motivaci. Neučí se totiž proto, že samy chtějí, ale jen aby uspokojily své okolí nebo se vyhnuly trestu při neúspěchu.
Kdykoliv něco děláte, máte k tomu nějaký důvod – něco, co vás pohání vpřed, něco, co vás nutí, abyste zdárně dokončil danou činnost. Chodíme do práce, protože nás to baví a vnitřně naplňuje, také proto, abychom uživili rodinu. Pravidelně sportujeme, abychom byli fit. Učíme se třeba jazyky, abychom se ve světě domluvili.
Naopak, když děláme něco z donucení, většinou nás to nebaví. nebaví nás to proto, že vnitřně sami nechceme. U dětí je to stejné. Pokud jim chybí motivace, učení je brzy přestane bavit.
Prvňáček, který se těší do školy a je plný očekávání po prvních neúspěších, nebo špatné známce brzy ztrácí chuť do práce. A proč? Špatná známka by přece měla být tou motivací k tomu něco zlepšit… A namísto toho přichází stagnace, nechuť se učit a vzniká tak zacyklený kruh. Špatná známka, nechuť se učit, ještě horší známka, nenávist k předmětu nebo učiteli.
Co s tím?
- Zjistěte příčinu ztráty motivace. Zjistěte proč se dítě nechce učit, proč nemá školu rádo.
- Nejčastější příčinou bývá nuda ve škole.
- Potom také to, že nároky na dítě jsou buď příliš nízké nebo přehnaně vysoké, ale rozhodně ne adekvátní.
- Do třetice je to pocit méněcennosti, které některé děti prožívají, když nestačí ostatním.
- Poslední možností je porucha učení diagnostikovaná odborníkem.
Udělejte si chvilku a zapátrejte, co dítěti přesně vadí. Nadhoďte během hovoru výše uvedené možnosti jako udici, na kterou se možná chytí a vy víte, co je možné změnit.
Chcete-li se vyhnout neúspěchu, pak dítě za jeho názory nekritizujte. Kritika a výčitky, jak dobře víme, ničemu nepomohou, naopak mohou problém prohloubit, a veškerá snaha o změnu je marná.
- Učení jako hra.
Pravda nebo lež? Pravda! Děti jsou od přírody hravé. Vždyť my jsme také byli nebo stále ještě jsme 🙂
Hravou formou se dá naučit cokoliv. Canva.com, Pinterest, Google – žijeme ve světě sdílené online inspirace. Děkujeme internetový světě 🙂
- Učení má smysl, ukažte jim to.
Severské národy, které jsou v současnosti na špičce vzdělávání, dlouhý čas věnují vysvětlování toho, proč je co důležité. jaký to má smysl. Formou brainstormingu hledají odpovědi na otázky typu proč. Hledají svá protože. Protože to má smysl. A když teorie nestačí, pak je potřeba prakticky vysvětlit, proč je třeba dobré znát převody jednotek v matematice. Když do buchty nalijeme 100 ml v domnění, že je to 1 dl,pak se pravděpodobně nenajíme…
Nejsme naprogramované stroje, které pouze vykonávají určitou činnost a dál o ní nepřemýšlejí. Ukažte svým dětem, kdy, kdy nebo jak v budoucnu své znalosti využijí.
Velmi dobře si pamatuji na jednoho malého klienta, který školu nesnášel a chtěl mít svou farmu. Dlouze jsme se povídali o tom, jaké investice je třeba mít do nákupu strojů a jak je důležité věnovat se otázce peněz, které je potřeba neustále a různě počítat. V představě jeho budoucí kariéry jsme využili všech předmětů, které se potřebuje naučit pro to, aby prosperoval. Přestal klást odpor a nastala úleva.
- Úspěch je vnitřní potřeba.
Také jste rádi, když se vám něco podaří? Proto bychom se měli podporovat a všímat si toho, co dětem jde. Pochvala vyvolá pocit uspokojení. Cítíme se úspěšně a díky tomu se zvyšuje naše vnitřní motivace.
Zkuste si všímat maličkostí, ve kterých se dítě zlepšuje, poukazujte na jeho silné stránky, povzbuzujte ho, že to zvládne a dokáže, aby si začalo věřit. Postupujte v učení po malých krůčcích a nechtějte to uspěchat. Všechno má svůj čas a tlak plodí stres a ve stresu se nejde učit, fakt ne, vždyť to všichni víme. Výsledkem bude, že se dítě bude samo snažit a bude mít chuť se dále zlepšovat.
A jeho úspěchy mu připomínejte. Vždyť je úžasné, že se narodilo a neumělo ani chodit ani mluvit a teď už dokonce umí sčítat 🙂
- Netrestejte, povzbuzujte.
Přátelská atmosféra a ochota pomoci, kdykoliv to dítě potřebuje má na výsledky obrovský vliv. Nepřináší jen klid pro práci, tudíž vyšší soustředění, tudíž lepší známky, ale má dopad na tvorbu vztahů, které jsou stejně důležité jako znalosti a zručnost.
My dospělí jsme pro děti vzorem. Děti nás kopírují a tak, jak se chováme my, tak se pravděpodobně budou chovat i naše děti. Pokud je budeme trestat, musíme počítat s tím, že se nám dostane spravedlivé odplaty 🙂
Osobní příklad je stejně důležitý jako správné sčítání a odčítání. Je to důležité pro vztahy, spolupráci a spokojenost ve společnosti.
- Zajistěte vhodné podmínky pro učení.
Psát úkol na žehlícím prkně není pro získání správných učebních návyků tím nejlepším místem.
Mít svůj pracovní kout, kde mám své školní pomůcky, dobrou židli a vhodné osvětlení přirozeně napomáhá snazšímu učení. Stejně tak dostatek encyklopedií, literatury a v dnešní době nezbytnému PC.
(Teorie v tomto případě u nás nefunguje tak, jak ji zde popisuji, protože, děti shledaly, že ideální místo pro učení je jídelní stůl, ale je to asi přirozené mladšímu školnímu věku :-))
- Nepřehánějte to s odměnami.
Odměna za každou věc, která se povede, může vést k nezdravé závislosti na odměnách, které se v čase mohou vymknout kontrole. Slíbíte jednou, musíte i podruhé… A také se může stát, že časem vám dítě za bonbon už nebude chtít pracovat a bude chtít víc a víc 🙂
Tresty a odměny zpravidla fungují jen chvíli. Učit se pro odměnu nebo proto, aby se dítě vyhlo trestu, způsobuje že se vytrácí vnitřní motivace, dítě se víc, než na učení soustředí na odměnu.
Odměňujte pochvalou a povzbuzením k další práci. Je to levné a velmi účinné 🙂
Držím pěsti a přeji štěstí.